Jak bezpečně autoklávovat skleněné lahve

Od společnosti DWK Life Sciences

Autokláv je specializovaný přístroj určený k provádění dezinfekce a sterilizace prostřednictvím fyzikálního postupu. Dezinfekce a sterilizace je dosaženo pomocí kombinace páry, vysokého tlaku a doby působení. Pára je pozoruhodně účinná pro přenos tepelné energie (ve srovnání se suchým vzduchem) a náplň autoklávu dokáže sterilizovat při 121 °C za pouhých 15 minut.

Většina laboratorních skleněných lahví je pro zpracování v autoklávu vhodná. Při zpracování náplně v autoklávu je však důležité zohlednit některé klíčové rozdíly mezi v laboratoři používanými typy skleněných produktů a také mezi osvědčenými metodami autoklávování.

V tomto článku odpovídáme na časté otázky a poskytneme rady, které vám umožní autoklávovat skleněné lahve bezpečným způsobem.

1) Je bezpečné autoklávovat všechny typy laboratorních skleněných lahví?

Před autoklávováním laboratorních lahví je důležité zvážit vhodnost různých typů skla a lahví. Lahve z borosilikátového skla jsou pro autoklávování bezpečné, protože materiál velmi dobře odolává teplotním šokům. Při autoklávování skleněných lahví vyrobených ze sodnovápenatého nebo křemenného skla existuje mnohem vyšší riziko rozbití, a přestože je možné lahve těchto typů autoklávovat, materiál nemá stejné bezpečnostní tolerance.

Laboratorní lahve potažené plastem je také možné bezpečně autoklávovat, materiál povrchové úpravy však v průběhu autoklávování podléhá hydrolýze párou, což znamená, že obvykle vydrží méně sterilizačních cyklů než skleněné lahve bez potažení plastem.

Skleněné nádoby byste obvykle měli plnit maximálně na 75 % nominální kapacity, protože takto naplněné lahve dovolují určitou roztažnost kapaliny, navíc i v případě pěnění nedojde k jejich přetečení. Bezpečná kapacita pro plnění však závisí také na povaze dané kapaliny. Vodou nebo vodnými pufry lze skleněné lahve naplnit až po linku plnění nominálního objemu vyznačenou na nádobě. Naopak lahve používané ke sterilizaci médií na bázi agaru by měly být naplněny maximálně na 50 % kapacity nádoby.

2) Jak správně vkládat laboratorní lahve do autoklávu?

Při provozu autoklávu je především vhodné nosit osobní ochranné prostředky. To by obvykle mělo zahrnovat úplnou ochranu očí a obličeje, obuv s uzavřenou špičkou a tepelně izolační rukavice k vyjímání předmětů, zejména skleněných předmětů zahřátých na vysokou teplotu.

Autokláv nepřeplňujte, náplň skládejte tak, aby v autoklávu mohla pára volně cirkulovat a proces sterilizace byl účinný. Před vložením lahví do autoklávu je také vhodné zajistit, aby byly čisté. Tím předejdete připékání jakýchkoliv kontaminujících látek ke stěnám skleněné lahve.

Do velkých a těžkých lahví, např. lahví o objemu 20 l, nalijte malé množství destilované vody (vody pro injekci nebo přečištěné), což v případě sterilizace nasucho (prázdné lahve), napomůže tvorbě páry.

3) Jak sterilizovat parou skleněné lahve se šroubovacím uzávěrem?

Při sterilizaci nebo autoklávování lahví musí být šroubovací uzávěr nasazen volně, zašroubujte jej maximálně na jednu otáčku. V uzavřené nádobě se obsah roztáhne a vytvoří velký rozdíl tlaků (absolutní rozdíl přes 4 bary), což může vést až k explozi. Nedostatečně odšroubované uzávěry navíc mohou v průběhu fáze ochlazování vytvořit v lahvi podtlak. Pokud nejsou lahve správně ventilovány, kapalina uvnitř nemůže během fáze opětovného ochlazování vřít, a proto zůstane zahřátá na vysokou teplotu po delší dobu. Nádoby obsahující kapaliny zahřáté na vysokou teplotu nikdy nepřenášejte ani neuzavírejte. Pokud je uzávěr ponechán volný (na 1/2 otáčky), nevzniká žádný tlakový rozdíl mezi párou uvnitř autoklávu a uvnitř lahve.

Lahve s uzavřenými uzávěry je možné bezpečně autoklávovat pouze v případě, že je parní autokláv vybaven funkcí kompenzace tlaku.

V konvenčních autoklávech (bez funkce kompenzace tlaku) jsou membránové ventilační uzávěry bezpečnější a pohodlnější volbou. Dvoucestné vyrovnávání tlaku probíhá přes ePTFE membránu o tloušťce 0,2 µm, přičemž uzávěr zůstává z důvodu redukce rizika kontaminace po dokončení autoklávování zcela uzavřený. Membránové ventilační uzávěry je vhodné používat u lahví větších než 3 500 ml.

Pro SVP postupy, lékařské aplikace nebo pro lahve o objemu větším než 5 litrů je oproti membránovým uzávěrům vhodnější použít jednoportový uzávěr se spojkou vybavený sterilním ventilačním filtrem. Například jednoportový uzávěr z nerezové oceli GL 45 lze použít s validovaným 0,2µm, 50mm diskovým nebo kapslovým filtrem farmaceutické kvality pro sterilní vzduch. Tato varianta se doporučuje zejména pro větší lahve s objemem překračujícím 2 litry.

4) Mám před autoklávováním zakrýt horní část lahví hliníkovou fólií?

Tohle je běžná praxe v mnoha výzkumných laboratořích, umístěním fólie přes ústí skleněných nádob se však snižuje pravděpodobnost, že jejich sterilizace proběhne správně. Fólie musí být umístěna volně, aby umožnila pronikání páry, a v takovém případě neposkytuje žádnou ochranu proti kontaminaci po dokončení sterilizace.

5) Jak dlouho by měl cyklus v autoklávu trvat?

Sterilizace parou se v závislosti na aplikaci doporučuje při teplotě +121, +126 nebo +134 °C. Britská norma BS EN 285:1997 8.3.1 uvádí, že doba sterilizace v autoklávu nesmí být kratší než 15 minut pro teplotu 121 °C, 10 minut pro teplotu 126 °C a 3 minuty pro teplotu 134 °C.

K potvrzení, že autokláv funguje správně, je dobré použít buď biologický nebo chemický indikátor. Pokud některý z indikátorů selže, je nutné autokláv prohlédnout a případný problém identifikovat a napravit. Pro zajištění sterility je důležité po vyřešení problému opětovně provést sterilizaci dané náplně.

Na předměty je možné také umístit autoklávovací pásku, na pásce se po dosažení kritické teploty objeví značky. Autoklávovací páska však na rozdíl od jiných metod (např. biologických indikátorů) neposkytuje potvrzení sterilizace. Lze ji však použít pro rozlišení, které předměty již byly autoklávovány a které nikoliv.

Při vykládání autoklávu ustupte stranou, aby se váš obličej a tělo nenacházelo v cestě dvířek a unikající páry. Vhodné je také otevřít dvířka a počkat deset minut na vychladnutí předmětů. Před přenášením vždy umožněte vychladnutí autoklávovaných materiálů na pokojovou teplotu.

6) Jak často lze laboratorní lahve autoklávovat?

Počet cyklů v autoklávu, kterým může být produkt vystaven, závisí na typu autoklávované skleněné lahve, přičemž sodnovápenaté a plastem potažené lahve vydrží oproti borosilikátové 3.3 laboratorní lahvi bez povrchové úpravy nižší počet cyklů.

Přestože lahve z borosilikátu 3.3 mají výbornou odolnost vůči tepelným šokům, časem může dojít k jejich poškození a poté přestanou být pro autoklávování vhodné. Většina pevnosti v tahu borosilikátového skla totiž spočívá ve stavu jeho povrchu, a proto se pevnost materiálu značně snižuje v případě, že je povrch poškrábaný, a to i submikroskopicky. Zatímco lahve s nepoškrábaným povrchem bezpečně snesou opakované autoklávování pod tlakem, starší lahve vydržet nemusí.

Bohužel nelze předpovědět, kdy může k selhání starší lahve dojít. Společnost DWK Life Sciences proto doporučuje pravidelnou výměnu produktů a před každým použitím provedení důkladné vizuální kontroly známek škrábanců, otlučení nebo jiných vad. Pokud dojde ke zjištění známek opotřebení, produkt by měl být okamžitě vyřazen a zlikvidován.