Tipy pro bezpečné zahřívání laboratorního skla

Od společnosti DWK Life Sciences

Zahřívání laboratorního skla vyžaduje opatrnost, i když se jedná o produkty speciálně navržené pro použití v takovém prostředí. Důvodů je hned několik.

Za prvé, ne všechno laboratorní sklo má stejné specifikace. Například borosilikátové laboratorní sklo má mnohem nižší koeficient roztažnosti než jiné typy skla, např. sodnovápenaté sklo, které se v laboratoři také běžně používá. Přestože jsou sodnovápenaté produkty pro řadu aplikací vhodné, je důležité zvážit chemickou vhodnost typu skla, které má být zahříváno.

Za druhé, ne všechno laboratorní sklo je vyrobeno podle stejných kvalitativních norem. I v rámci jedné kategorie, např. produktů z borosilikátového skla, se kvalita použitých surovin a klíčové faktory, např. konzistence tloušťky skla, mohou lišit, přičemž prémiové laboratorní a vědecké značky skla, jako jsou DURAN, WHEATON, PYREX a KIMBLE, poskytují spolehlivější tepelnou odolnost.

A za třetí, na bezpečnost má velký vliv způsob samotného zahřívání laboratorního skla, bez ohledu na použitý produkt. Zde je několik tipů, jak laboratorní sklo bezpečně zahřívat.

1) Vezměte v potaz roztažnost a smrštivost při vysokých teplotách

I přesto, že nízký koeficient roztažnosti borosilikátového skla (3,3 × 10-6 K-1) způsobuje pouze nízkou roztažnost nebo smrštivost při zahřívání nebo ochlazování, i u tohoto typu skla je stále nutná opatrnost.

Jakmile teplota překročí 150 °C, je nutné věnovat zvýšenou pozornost pomalému a rovnoměrnému zahřívání či ochlazování skla. Je nutné zohlednit potřebné vybavení, podmínky a také čas potřebný pro postupné zvyšování a následně i snižování teploty.

2) Odstraňte riziko tepelného šoku

I bez vystavení laboratorního skla nadměrným teplotám je nutné vyhnout se jakýmkoliv náhlým změnám. Tepelný šok při náhlém zahřátí nebo ochlazení může způsobit rozbití nebo prasknutí skla. Sklo zahřívejte opatrně a postupně, a to hned od počátku. Následně nechejte horké sklo pomalu vychladnout na místě bez studeného průvanu.

3) Zajistěte rovnoměrnou distribuci tepla a vyhněte se tak vzniku nadměrně horkých míst

Koncentrované nebo přímé zahřívání jedné části nádoby může způsobit vznik nadměrně horkých míst, kterému by se mělo předcházet, protože různé rychlosti zahřívání různých částí nádoby mohou vést k napětí, které sklo oslabuje a způsobuje rozbití. Pokud používáte Bunsenův kahan, použití mírného plamene a síťky nad kahan s keramickou vrstvou pro rozptýlení plamene pomůže s distribucí tepla.

Účinnou distribuci tepla pomůže zajistit i použití ohřívací plotny, je však důležité zajistit, aby plotna byla širší než základna zahřívané nádoby. To umožní rovnoměrnou distribuci tepla dnem skleněné nádoby, čímž se sníží riziko prasknutí skla v důsledku nadměrně horkých míst. Skleněné nádoby před umístěním na plotnu vždy nechejte vytemperovat na pokojovou teplotu, protože studené nádoby mohou projít tepelným šokem.

4) V mikrovlnné troubě zahřívejte s opatrností

Ne všechno laboratorní sklo lze bezpečně použít pro zahřívání v mikrovlnné troubě. Například sodnovápenaté produkty nejsou schopné odolat náhlým změnám teplot. Naopak borosilikátové sklo je pro zahřívání v mikrovlnné troubě bezpečné, ale stejně jako u každé mikrovlnné trouby je důležité, aby nádoba před vložením do trouby obsahovala materiál absorbující mikrovlny.

Je také důležité zkontrolovat, zda jsou ke sklu připevněny jakékoli části nebo příslušenství a zajistit, aby tento dodatečný materiál byl pro ohřev v mikrovlnné troubě vhodný. Některé produkty mají plastové šroubovací uzávěry a konektory, které by měly být vyrobeny z polypropylenu nebo PTFE, aby byly pro použití v mikrovlnné troubě bezpečné.

5) Autoklávujte s opatrností, abyste předešli poškození, které by mohlo při budoucím zahřívání představovat problém

Většinu laboratorního skla lze bezpečně autoklávovat. Existuje však několik věcí, které je dobré dodržovat, abyste se vyhnuli poškození skla způsobem, které by mohlo mít vliv na budoucí zahřívání. Za prvé, před autoklávováním vždy uvolněte všechny šroubovací uzávěry. Autoklávování laboratorního skla s pevně zašroubovaným uzávěrem může způsobit rozdíly tlaku, které mohou poškodit nádobu a způsobit okamžité poškození nebo zapříčinit poškození při pozdějším zahřívání. Případně lze použít jednoportový uzávěr s konektorem se sterilním ventilačním filtrem nebo sterilní ventilační membránový šroubovací uzávěr, obojí zajišťuje automatickou výměnu sterilních plynů, což umožňuje bezpečné vyrovnání tlaku během cyklu v autoklávu a současně zajišťuje sterilitu obsahu lahve. Za druhé, nepřeplňujte autokláv. To zajistí, že mezi předměty zůstane dostatek prostoru pro cirkulaci páry při vysokém tlaku a sníží se riziko poškození, které by později mohlo způsobit, že nádoba již nebude vhodná pro další zahřívání.